Blog Archives

Inspirace

Někdy, když mám náladu, ráda se projdu po krámcích a obchodech s nábytkem nebo bytovými doplňky. Hledám inspiraci, dobrý nápad, jednoduché řešení pro své nápady.

A nejen to, někdy je zábavné a poučné sledovat i reakce lidí na jednotlivé výraznější výrobky nebo nápady. Nedávno sem byla svědkem toho, jak dvojice sester, tak pět a sedm let žadonila na tatínkovi, ať jim koupí dětskou kuchyňku (objektivně řečeno, velmi pěknou, pravda i cena odpovídala zjevné kvalitě a promyšlenosti výrobku).

Jak známo, tatínkům před dcerami není úniku. A tak jsem se zájmem po očku sledovala, jak tento souboj dopadne. A musím říci, že tatínek našel úžasné východisko: „Holčičky, až se naučíte si uklízet pokojíček, tak vám dětskou kuchyňku koupím.“

Skoro bych vsadila boty, že ten večer bylo v holčičím pokoji vzorně uklizeno. Jak dlouho to ale děvčátkům vydrží, tak to už se odhadnout neodvážím.

Jak (ne) naletět s poukázkami

Nedávno mi kamarádka říkala, že v posledních letech se tradičním dárkem pod stromečkem pro její velké děti staly poukázky do IKEA. Považovala to za velice dobrý dárek, měla s nimi dobrou zkušenost. Jednu nevýhodu ale poukázky mají: nejsou to peníze a po nějaké době pozbývají platnost. Jak mám zkušenost s IKEA, tak věřím tomu, že by se snažila i tento problém nějakým způsobem spolu se zákazníkem vyřešit.
Zcela jiný přístup ale zvolila KIKA. Prodavačky přímo v obchodě tento problém řešit neuměly, chápu, nemají příslušné pravomoci. Tak jsem několikrát napsala přímo na oddělení styku se zákazníkem pomocí kontaktního formuláře na jejich webových stránkách. Ale nestála jsem jim ani jednou za odpověď.
Výsledkem tedy je, že já přišla o iluze a o pár tisíc, které už KIKA dostala zaplacené a nic za ně nedodala,  KIKA bez špetky studu tyto peníze vzala, a asi ji netrápí, že v mých očích klesla na úroveň podřadných nepoctivých obchodníků kdesi na tržišti. A taky přišla o jednoho (pro ni asi nedůležitého) zákazníka, který si prostě dům zařídí nábytkem odjinud. A tak od té doby u nás platí, že nábytek, spotřebiče i doplňky se prostě kupují tam, kde si peníze vydělávají poctivě.
Až tedy budete chtít někomu věnovat nákupní poukázky na nábytek, velmi dobře si rozmyslete, jestli do svých úvah zahrnete i KIKA.

Kam s nimi (knihami a DVD)

Vpravdě nerudovská otázka. Lidé s velkou knihovnou měli vždycky problém, kde sehnat nábytek pro své miláčky. Ano, říkám miláčky, protože knihy vždycky totiž byly a dodnes jsou tak trochu srdeční záležitostí a knihomolové si vždycky raději koupili knížku, než dvě kila banánů.  Do, ve své době módních, stěn (a vlastně téměř jediného dostupného nábytku) se vešlo, i při velmi dobré vůli, jen pár desítek knih, tak nezbývalo nic jiného, než navštívit truhláře.

Dnešní sběratelé DVD jsou na tom sice podstatně lépe, ale když jsem svého času chtěla koupit stojan na CD a DVD, tak jsem nakonec u truhláře skončila také. Proto mne při mé nedávné návštěvě obchodních domů s nábytkem příjemně překvapila široká nabídka nejrůznějších stojanů a polic na CD nebo DVD, i prostorů, které s “cédéčky” počítají přímo v obývacím nábytku.

A navíc se dají nejrůznější stojany a police koupit i v různých malých krámečcích s bytovými doplňky. Tady sice někdy zápasí s kýčem, ale dost často zase přinesou neotřelý a vtipný nápad.